Barva v rukou našince
Nedávno jsem si s italské Bologni přivezla krásnou knihu: jmenuje se COLORAMA a pojednává o významech názvů barev. Co strana, to jedna barva. Součástí barevné knihy jsou také krátké texty, které náležitě vysvětlují důvody, proč existuje tolik jemných rozdílů mezi odstíny a pomocí pitoreskních ilustrací názorně ukazuje souvislosti. Musím podotknout, že podobných knih je v České republice bohužel jako šafránu…
Ano, například o šafránu se zmiňuje tato italská kniha jako o červeném zlatě. Zobrazuje tímto odstín červenooranžové barvy. Nebo je tu barva nazvaná „cedro azzuro“, která vyobrazuje modrý cedr, který je znakem Libanonu. V zadní části knihy jsou barvy spojeny do netradičních skupin jako například barvy „pohybu, vody, ovoce a zeleniny nebo podle barev sladkostí“. Tato publikace je inspirujícím dílem, díky kterému se kreativec i jeho klient zamilují do všech barev.
Barvy jsou nejen v podání této krásné knihy fascinující esprit. Proto jsem začala pátrat po barvách v interiérech mých přátel a známých. A neodpustila jsem si i krátký „konimentář“ :-).
SVĚTLE MODRÁ
"Mám ráda světle modrou barvu, protože mi připomíná nebe. Modrou jsem měla ráda už od dětství a tak se jí ráda obklopuji i ve stáří".
Tento pokoj se nazývá modrým pokojem. Babička miluje modrou natolik, že modrým přehozem dokáže překrýt i křeslo od pana Halabaly. Na mě vždycky působil chladným dojmem (modrý pokoj nikoliv profesor Halabala), ale hezky se v něm spalo...
FIALOVÁ
"Mě si vždycky nějakým způsobem najde fialová. A když už bych byla třeba přístupná změně, nastěhuji se do bytu, kde je připravena fialová tapeta, asi mi je fialová souzena. Poslední dobou ji hodně doplňuje pudrově růžová a možná časem fialovou úplně nahradí, uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál..."
Veronička je neúnavný romantik. Fialová je však barvou proměny... Zatímco odstíny růžové jsou barvou naivních dětských let a ve stáří je z nich cítit nostalgie po starých časech
"ZELENÁ!
A to ve všech odstínech, které příroda dokáže vytvořit. Už si nedokážu představit byt bez živého elementu kytek. A nejlépe takových, které si vypipláte od miminka z řízku od kamarádky nebo ze semínka.. Mám radost z každého nového listu a řeším každou jejich bolístku. Krásný na nich je, že nikdy nejsou stejné. Jeden jsou zelené a za týden můžou být hnědé. A jako bonus dostanete charakteristický obraz z vodního kamene na každém terakotovém květináči"
Krárka, pochází původem z Jizerských hor, proto touží být obklopená přírodou. Bydlí však v rušné Olomouci, která je na štěstí plná hippsterů. A tak našla v nejedné místní kavárně odpověď na svůj zelený deficit, a to v podobě pokojovek!
ČERNOČERNÁ
"Nedokáži si představit svět bez černé barvy, černá není nudnou barvou a má hned několik odstínů. Sám Yves Saint Laurent, který černou barvu v podstatě stvořil, pronesl:"Neexistuje jediná černá, je několik černých." Dokázal přesvědčit lidi, že tato jednobarevnost je skutečné umění. Jestliže Bůh stvořil světlo, mohlo by se říct, že Saint Laurent ho se stejným úspěchem zhasl."
Kateřina má černou duši ale dobré srdce. Černá je pro ní jako tma, kam se může ukrýt. Navíc jí děsně sluší. Černá je barvou elegance a racionálnosti, přesto z ní můžeme cítit pocit ohrožení či citovou chladnost (nikoliv z Kudlanky).
JAKO VOSA
"Bez jaké barvy si nedovedu představit interiér? Ještě nedávno to byla černá, která se do mého barevného spektra vkrádala velmi pomalu a opatrně. Líbí se mi s ní vyvážit drobné detaily. No ale když se mě zeptáte teď? ŽLUTÁ! Barva, která nám teď nechybí na zdech, ani v doplňcích. Baví mě její živost, energie, a zároveň hravá elegance. Díky za inspiraci mojí kámošce - designérce."
Magda je pozitivní, energický člověk a proto jsem jí doporučila, aby si vymalovala byt na žluto. Žlutá se shoduje s její životním posláním - a to s pozdravy Slunci. Ten kdo má rád žlutou, miluje život. Ačkoliv se nemusí vždy slučovat s "normálním" životem.
DŘEVĚNÁ
"V roubence, kdesi na Kokořínsku, si nedokáži představit interiér bez teplé hnědé barvy a kontrastní bílé. Citlivě se doplňují, interiér je provzdušněný a útulný. Nemusí být vše jen černobílé."
Medková Střihavková pochází z rodiny stavitele roubenek, proto není divu, že se usídlila se svou rodinou v jedné takové kdesi u lesa. Dřevo je oblíbeným materiálem pro jeho přírodní vzhled a pocitu tepla, které vyzařuje. Více o materiálech v článku o kuchyních...
BÍLÁ BY BÍLOU BYLA
"No jasně že bílou... Bílá je odraz všeho bytí, odraz světla a barev světa každodenního bytí...je odrazem pro veškeré doplňky v místnosti drží rovnováhu v podobě doplňků věcí kterými se obklopujeme a těch je někdy až příliš ..."
BÍLÁÁÁ
"Nedovedu si představit svůj interiér bez bílé. Ačkoliv zbožňuji pestré barvy, rozličné materiály, vzory i styly... Bílá je ten nejlepší základ pro jakoukoliv divokost. Stejně jako v životě, solidní základ, nadčasovost a kvalitní materiály, unesou jakoukoliv momentální skopičinu."
Lidé milují bílou barvu pojímají prostor dvěma způsoby : za prvé jako architektka Bára, která vnímá prostor jako absolutní, a drží se minimalistického: "člověk má mít prostor na myšlenky, nikoliv na věci..." Anebo jako švadlenka Kateřina, která potřebuje mít bílo proto, aby mohla prostor zaplnit všemožně barevnými artefakty a vzpomínkami.
ZELENÁ JAKO KAPRADÍ
"V mém interiéru nesmí chybět zelená. Ne na zdi či nábytku – nejlepší zelená je ta přírodní. Pokojové rostliny všech odstínů a sytostí rozjasňují a zútulňují náš interiér v panelovém domě. Bez téhle zelené by tu bylo smutno. Díky těmto zeleným radostem máme přírodu i na sídlišti."
Šarlota přišla odkudsi z lesa do většího města Brna. A tak, pod tlakem Instagramu našla cestu tzv. " green lover plantera". Zároveň se zná s Anie Songe, takže k tomu razí cestu boho stylu po česko-moravsku. Zeleně však není nikdo dost a někdo tu planetu čistit musí!
RETROUŠ
"Máš to tu hezký! Úplně jako bych byl na chatě u babičky!" zní většina komentářů kluků, které si nad ránem přitáhnu do bytu. Je to tak. Jsem pošahanej retrouš. Kdybych mohla, tak si zdi vytapetuju nějakou zámeckou tapetou, ale zatím jsou čistě bílé, což mi taky vyhovuje. Kombinaci bílé a dřeva potkáte v mém bytě nejčastěji. Smrdí to minimalismem, ale cokoliv hezkého a čistého většinou rozbiju nějakou křiklavou obludou, která v bytě působí jako pěst na oko. Závěsy, například. Obrazy, například. Čalouněnej stoletej otoman vedle nemocničního stolku z Ikey, například."
A na závěr #piece všem "pošahanejm retroušům" co recyklujou krámy po prarodičích a nekupujou zbytečnosti!
Pokud i Vy toužíte po zevrubném psychologickém profilu, vyčteného z lógru od kafe nebo Vašich fotek z instáče.
Neváhejte mě kontaktovat!
autorka článku: Ing. Martina Vávrová,
Art Desiger cirkumo
Leave Your Comment Here